Andrea Pirlo se narodil 19. května roku 1979 v Brescii.Ve městě, kde živoucí modlou místního fotbalu je Roberto Baggio, se mladičký Pirlo pomalu začal učit velkému fotbalovému umění. Vzhledem ke své malé postavě a nesporné technické vybavenosti byl přirozeně stavěn na pozici ofenzivního záložníka, z níž dirigoval hru. Svou premiéru mezi dospělými hráči Brescie si odbyl v neslavné době. Brescia se nezastavitelně hrnula do Serie B, čemuž ani Pirlova snaha nezabránila. V následující sezóně se Pirlo na hřišti vůbec neobjevil, nastupoval pouze za juniorku. Brescia se ovšem nedokázala vrátit zpět na vrchol a vedení si uvědomilo, že musí začít dávat příležitost mladým hráčům. Sezóna 1996/1997 se tak dá považovat za první Pirlovu sezonu ve velkém fotbale. Za A tým Brescie odehrál 17 utkání v nichž dal 2 góly. Co bylo ale důležitější, Pirlo držel v ruce dirigentskou taktovku celého týmu a v 18-ti letech dovedl svůj tým zpět do Serie A.
V sezóně 1997/98 už dostával pravidelně šanci v základní sestavě a odehrál 29 zápasů. Během nich nastřílel čtyři góly, většinou z volných kopů. Stabilní výkony v rodném městě tak Andreovi vynesly přestup do opravdového velkoklubu. Internazionale Milan po něm sáhli velice ochotně, nicméně mnoho příležitostí v dresu modro-černých nedostal. V nabitém kádru odehrál pouze 18 utkání a po sezóně byl poslán na hostování do druholigové Regginy, Schopný trenér Franco Colomba dal mladému reprezentantovi opět spoustu prostoru na hřišti a Andrea se rozzářil do původního lesku. Odehrál 28 utkání a vsítil 6 gólů. To už Inter nemohl opomenout a proto se teprve dvacetiletý Pirlo stěhoval zpět do Milána. Zde ale opět nedostal žádnou příležitost a byl odeslán na hostování domů do rodné Brescie. Nechybělo mnoho a Pirlo by zde zůstal natrvalo, jeho přestup již byl téměř dojednán.
Na poslední chvíli ale do hry vstoupil městský konkurent Internu AC Milán. Nabídl více peněž a proto se Pirlo stěhoval opět na San Siro. Inter tehdy velice pobaveně komentoval tento přestup, vždyť se jim povedlo prodat neschopného hráče za peníze odvěkého rivala. V dresu AC Pirlo zpočátku nastupoval opět na pozici ofenzivního záložníka, ale až příchod trenéra Ancelottiho změnil Andreovi život. Carlo Ancelotti je proslulý svými tahy a mícháním se sestavou. V případě Pirla měl Ancelotti šťastnou ruku, když se rozhodl technického kouzelníka stáhnout na post štítového záložníka. Dokázal tak mít v sestavě hned dva ofenzivní záložníky, čímž získalo AC neuvěřitelnou sílu dopředu a zároveň jistotu dozadu. Tento neobvyklý krok se ovšem v hlavě geniálního Ancelottiho nezrodil náhodou. V roce 1983 vyhrál Carlo Ancelotti s AS Řím scudetto a vedle něj hrával Roberto Falcko. Tomu připadla stejná úloha, jakou má dnes v AC Andrea Pirlo.
Jedno je ovšem jisté, tento krok přinesl AC mnoho dobrého, Pirlo se probudil a funkcionáři Internu Milan si nyní při vyslovení jména Pirlo rvou vlasy. Andrea podává spolehlivé výkony a pravidelně střílí góly z volných kopů i ze hry. Jeho naprosto unikátní technická vybavenost a pracovitost z něj učinily nejlepšího defenzivního záložníka na světě. Jeho přínos pro mužstvo nejlépe vystihuje odvěký kapitán AC Paolo Maldini, který tvrdí: "Andrea je jeden z nejinteligentnějších hráčů, s jakým jsem kdy hrál. Dokonale zvládá defenzivní i ofenzivní činnost, stěží byste na postu štítového záložníka našli na celém světě lepšího."
Reprezentační kariéru mladého Itala poznamenal podobný výkonnostní výkyv, jako jeho klubové účinkování. Dosavadním vrcholem je tak pro Pirla zlato z Mistrovství Evropy hráčů do 21 let. Ve finále tohoto turnaje v roce 2001 vstřelil Andrea dva góly do sítě českých mladíků a zajistil tak zlaté medaile svým kamarádům. V seniorské reprezentaci Pirlo trpěl pod trenérem Trapattonim, který jej příliš nevyužíval. Zažil pod ním také největší své zklamání, kdy na Euru vypadla Itálie v základní skupině. Nyní pod trenérem Lippim dostává Pirlo hodně příležitostí a odvádí svůj vysoký standard. Vzhledem k nízkému věku tak má klenot záložní řady AC Milan před sebou velkou budoucnost.
